Už jako štěňátko měl Lexinek problémy se zoubky. Při přezoubkování se mléčným zoubkům nechtělo ven, nové začaly růst za nimi, tak měl Lexik první zkušenost s narkózou, kdy mu paní veterinářka zoubky vytrhla a zároveň odstranila zubní kámen, který poctil tak brzo jeho maličenstvo. Lexinkovi jsem pravidelně pečovala o chrup a to ovlivnilo, že kámen nebyl rozsáhlejší.
Po celou dobu jsem byla s ním, měla pod ním položenou dlaň abych cítila tep srdíčka z obavy, aby neměl komplikace, které mohou s narkózou přijít. Při pohledu na jeho bezvládné tělíčko mě ukápla nejedna slza. Byl tak bezmocný a křehounký. Po zákroku jsem ho vzala do náruče a po cestě domů sledovala, zda se probírá. Začal zvedat hlavičku a jako by se ptal - co je, co se to se mnou děje?
Nikdy jsem péči o chrup nepodceňovala. Lexinkovi se přesto zubní kámen tvořil. V poslední době se mu stupňoval zápach z tlamičky, který jsem považovala jako komplikaci k jeho onemocnění jater. Časem se na kartáčku objevila krev, přední zoubky se začaly kývat, pod dásní se mu tvořil výpotek, ne zrovna vonící, nepapkal, často se třepal a byl unavený. Při návštěvě veteriny mu paní doktorka nasadila na zánět antibiotika a objednala nás na vytržení zoubků a vyčištění zubního kamene. Tento zákrok se dělá pod narkózou, jak jsem již dříve zmínila.
Bylo to pro mne těžké rozhodnutí, při portosystemickém zkratu je narkóza nebezpečná.
25.5. v 10 hodin jsem to mé malé klubíčko předala do péče paní veterinářky. Po celou dobu uspávání jsem s ním byla v ordinaci, hladila jsem ho, uklidňovala, slzy mě kapaly na jeho tělíčko - v dlani jsem cítila tlukot srdíčka, který se zklidňoval jak usínal.
už spinká 
tak papa 
přijdu brzo....
Za 3/4 hodiny jsem si pro něj šla, srdce mě chtělo vyskočit z těla, ale díky silné úzkosti se mu to nepodařilo. Vstoupila jsem do ordinace, Lexik ležel na dece a probíral se. Jak uslyšel můj hlas, nadzvedl hlavičku a cítila jsem, že mi děkuje za pomoc. Byla jsem šťastná že žije, paní veterinářka mě řekla, že je hrdina. S narkózou se popral bez komplikací.
Na fotkách vidíte, jak se probírá. Zvládli jsme to oba dva.
